HB's Blog

Hihi, no, s Alvikem přišlo AFO nejen proto, aby dokázalo, že si vyšlapává novou cestičku a že nepotřebuje hvězdy typu Suzzane Vega. Lidičky z Alviku mají totiž taky cosi do činění s filmem (www.alvik.cz).
A tak tedy přijeli ve čtvrtek alvici do účka a mohli být potěšeni, protože publikum, složené především z festivalových účastníků (poprvé jsme byli svědkem festivalové atmosféry v Olomouci!) si koncert náležitě užívalo....

pokračování příště

Ne, teď nemluvím o Jiřím Kajínkovi. Řeč je o francouzském filmovém dramatu Roberta Bressona z roku 1956.
Věznice v Lyonu 1943. Odsouzený Fontaine se pokouší uniknout už při převozu, což se mu však nepodaří. Jakáž pomoc, uvězněný ve své cele má stejně pořád odvahy na rozdávání, což myslím doslova. I když se mluví o tom, že únik z Lyonu je nemožný, Fontaine začíná řečičky nahlodávat hned od počátku s pomocí lžíce. Zjistí, že prkenné dveře drží pohromadě díky tenké desce, na kterou lžíce akorát stačí. Za další pomůcky pro útěk postačí lano a nějaké háky. Ovšem kde je chcete ve vězení vzít?
A o tom pravě je tento neobyčejně zdařilý a napínavý snímek. Jako kšandy. Bresson nespěchá, dává vám přímo minutku po minutce návod, kterak si zprostředkovat útěk. A i když pár vyvolených o Fontainově odhodlání ví, jen on sám a my diváci můžem být přímo u vaření dortu.
Když nakonec Fontaine získá do cely nechtěnou společnost - nového vězně (a ještě k tomu špiona), musí se rozhodnout okamžitě - zabít, nebo utéct ve dvou. Rozhodne se pro druhou variantu. Jak to ale dopadne, na to se podívejte sami, nebudete litovat.

Viděli jste Vykoupení z věznice Shawshank? Tak mrkněte i na tohle, a pak třeba srovnávejte...

Vorlův film z 90. roku je zachycením pádu totality v menším, továrním měřítku. Do fabriky přichází mladej inženýr Mirek a kouká, kam se to dostal. Zavedený pořádky sebou nenechají hýbat. On zaujme ležérní postoj a jedinej zájem vlastně projeví jen vůči topičově dceři. Mirek má za úkol najít řešení pro snížení emisí. Využije starého plánu, kterej jeho předchůdci neprošel, ač je kvalitní, a předloží jej znovu. S pomocí rozbouřenýho davu zaměstnanců jsou nastoleny nový pořádky. Jaký? Možná stejný, nebo ještě horší. Z čela davu je vytažen vylekanej a pomatenej kotelník, kterýmu teď všechno spadlo do klína.

Vorel na filmu spolupracoval s vedoucím jednoho z divadel Pražské pětky Lumírem Tučkem. Snímek se netají svou povýšenou teatralitou. Pokud vám nevadí muzikál ve filmu, třeba si přijdete na svý. Co víc, ve filmu se dá najít spousta odkazů do minulosti i toho, co po ní přišlo.

Zmínit by se měl Jarda Dušek a Petr Čtvrtníček. Mně se líbil DJ Arnošte

Kdyz jsem byl malej spunt, chodíval se mnou deda mrskat. Teda jen po rodine, ale vzdycky to byla ohromná sranda, protoze deda nemrskal pro vejce. Cesta domu pak byla delsí nez obvykle...
Pozdeji jsem chodil sám a pri ohýbání dam a slecinek jsem vzdycky peclive rozmýslel, co jim u bicování napovídám. U známých, kterí me meli za slusnáka, az se mi to nelíbilo, jsem vytáhl Hody hody... U vázenejch lidí jsem povídal cosi o tom, ze jsem malej zajícek. Dodnes na nej ti lidi vzpomínají... Byla to fakt dlouhá básnicka.
Letos pujdu jen ke svejm dvema opustenejm tetickám, at mají radost. Budou se ptát na skolu a na rodinu a na devce... No, neco zblechtnu, snad to vymyslím cestou. A pak vyrazím relaxovat na dálný východ. Kdepak, uz nejsem zádnej malej zajícek.